Finanční správa chce další důvěrné informace o občanech .
Obchodníci se zlatem musí do kontrolního hlášení uvádět jméno, datum narození i přesnou adresu kupujícího – i když to není plátce DPH a dokonce není ani podnikatel. A to vše poslat přes internet.
Od 1. 1. 2016 musí všichni plátci DPH finančnímu úřadu předkládat Kontrolní hlášení. Ministr Andrej Babiš jeho zavedení zdůvodnil bojem proti karuselovým podvodům. Odpůrci argumentují rizikem zneužití důvěrných obchodních informací.
V kontrolním hlášení, v části A3, která se týká investičního zlata, se skrývá malé kouzlo. Do hlášení o DPH se dostane i občan se všemi atributy k identifikaci (jméno a příjmení, plná adresa pobytu, datum narození) a k tomu datum, číslo dokladu a částka, za kolik peněz zlata nakoupil.
Zlato je osvobozeno od DPH, a dosud bylo v přiznání k DPH uváděno na zvláštním řádku. Ale jako anonymní součet, kterou rozklíčoval na položky finanční úřad při fyzické kontrole dokladů obchodníka se zlatem.
Je-li nějaká informace na internetu, je k dispozici každému, kdo má dostatečně velkou motivaci. Po zkušenostech s maily premiéra Sobotky už jen beznadějný optimista nebo hlupák může věřit řečem o zabezpečení dat. Údaje, které musí měsíčně posílat obchodník se zlatem na ministerstvo financí, jsou tedy díky přesným údajům o kupcích extrémně zajímavou komoditou pro potenciální zloděje.
Principem karuselových podvodů je snaha vylákat ze státu DPH. Z logiky věci tedy plyne, že do nich jsou zapojeni plátci DPH (podnikající subjekty). K čemu tedy potřebuje Ministerstvo financí tuto informaci o občanech? Karuselový podvod se tady evidentně nekoná – už z logiky věci. Občan nemůže být plátcem DPH.
Nabízí se jiný důvod – touha zmapovat, odkud lze v případě potřeby doplnit zlatý poklad, který ČNB mnoho let rozprodává. Až bude statní pokladna prázdná, znárodnění zlata občanů ji rychle doplní.
Monika Mrázová 
A opravdu se to týká obyčejných občanů?
Netýká se to jen firem s IČ, ale bez DIČ (firem neplátců DPH)?
[A3]: uskutečněná plnění v režimu investičního zlata
Vykazujeme tyto detaily: DIČ odběratele nebo jeho identifikaci (u neplátce), číslo dokladu, datum uskutečnění osvobozeného plnění (DD.MM.RRRR), hodnotu osvobozeného plnění
To se mi líbíTo se mi líbí
Opravdu to týká obyčejných občanů – v Pokynech k vyplnění kontrolního hlášení z 4.12.2015 na straně 12 je příklad odběratele – fyzické osoby nepovinné k dani (každý podnikatel má DIČ, i neplátce DPH): (mimochodem 1. finální verze pokynů byla zveřejněna finanční správou 4.12.2015, oprava pak 10.2.2016)
Příklad – odběratel bez DIČ/VAT ID (např. fyzická osoba nepovinná k dani):
Číslo
řádku
Identifikace
odběratele Odběratel bez DIČ/VAT ID
Ev. číslo
daňového
dokladu
DUP
Hodnota
osvoboz.
DIČ/VAT ID plnění Jméno a příjmení/
Obchodní jméno
Datum
narození Místo pobytu/Sídlo
1 Alois Novák 10.05.1954 Sluneční 5, Praha 4, 14900, Česká
republika 201601A3 18.01.2016 35000
Tady je odkaz na pokyny přímo na stránkách Finanční správy:
Click to access 2015_Pokyny-k-vyplneni-kontrolniho-hlaseni-DPH.pdf
Odkaz na opravy v pokynech z 10.2.2016 neobsahuje nic ke straně 12, k tomuto bodu tedy platí stav původních pokynů.
Click to access 2016_Prehled-zmen-vyplneni-kontrolniho-hlaseni_10-02-2016.pdf
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za vyčerpávající informaci!
A týká se to i „použitého zboží“?
Mnoho firem (i když hlavně u stříbra) využívá „Zvláštní režim DPH obchodníků s použitým zbožím“:
http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d36316v46081-zvlastni-rezim-dph-obchodniku-s-pouzitym-zbozim/
Tedy pošlou kamaráda do Německa nakoupit, kamarád se vrátí a dá jím to do výkupu a toto zboží oni (neplátcům DPH) pak prodávají za „speciální“ cenu. Viz toto:
https://www.silverum.cz/stribrna-mince-canadian-maple-leaf-1-oz-p-26.html
versus toto:
https://www.silverum.cz/stribrna-mince-canadian-maple-leaf-1-oz-p-39.html
Proto také v tomto režimu nabízejí jen mince (mince prohlašují za VÝROBEK z drahého kovu) a ne cihly (samotný nezpracovaný kov).
A pokud by se tímto postupem šlo vyhnout „udání/vyzrazení“ totožnosti kupujícího i v případě zlata, jistě to nějaký prodejce (v případě zájmu) nabídne.
Mimochodem: máte nějaké informace o tom, zda se čeští prodejci tímto novým pravidlem řídí a opravdu od kupujících požadují doklad totožnosti?
Ono asi se do toho moc nepohrnou, protože pak by každý, kdo si váží svého soukromí, jel drahé kovy nakupovat do Německa – k jejich nižším cenám by se tak přidala další konkurenční výhoda. V Česku by pak nakupoval jen ten, kdo chce například jednu minci jako dárek, ale ne investor.
To se mi líbíTo se mi líbí
Definice použitého zboží přímo vylučuje drahé kovy (viz. Váš první odkaz), stříbro je běžně zatížené základní DPH. Z praxe vím o společnostech prodávajících investiční zlato, že údaje o kupujícím dávají do smlouvy už několik let. Jenže právě v tom je ten vtip – do konce roku 2015 tyto údaje byly pouze u nich v trezoru v papírové formě, kontrolní hlášení je nutí dát je na internet…
To se mi líbíTo se mi líbí
Týká se nákupů nad 10000 Kč nebo úplně všech?
Děkuji.
To se mi líbíTo se mi líbí
Úplně všech, tady není limit
To se mi líbíTo se mi líbí
Cituji: „Definice použitého zboží přímo vylučuje drahé kovy (viz. Váš první odkaz), stříbro je běžně zatížené základní DPH. Z praxe vím o společnostech prodávajících investiční zlato, že údaje o kupujícím dávají do smlouvy už několik let. Jenže právě v tom je ten vtip – do konce roku 2015 tyto údaje byly pouze u nich v trezoru v papírové formě, kontrolní hlášení je nutí dát je na internet…“
No a jak si tedy vysvetlujete ty dvoji ceny – viz ty dva linky na SILVERUM.CZ, ktere jsem vyse uvedl?
Protoze vim, ze to tak delaji i jini prodejci. Pouzivani „specialniho rezimu DPH“ je zde v posledni dobe bezne.
A podle me je trik opravdu v tom, ze sice cihla je drahy kov a uplatnit specialni rezim nejde, ale stribrny svicen, popelnik ci mince jiz jsou vyrobky a tam to pouzit lze.
Mnoho prodejcu prodava stribrne mince za takovou cenu, ze kdyby se z nich odecetla DPH (coz nejde, protoze vam nedaji danovy doklad s rozepsanou DPH), tak se s cenou dostanete pod samotnou spotovou cenu kovu, coz je nesmysl.
Vzdyt se podivejte na ten odkaz na Silverum – je tam psano o specialnim rezimu DPH a pokud jste platce a DPH si chcete odecist, musite tu samou minci koupit ve zcela jine sekci e-schopu.
A jak rikam, ostatni prodejci to delaji take, jen to tak jasne nepisou na webu.
Podle me proste funguji tak, ze nekde odjede do Nemecka, mince nakoupi v rezimu „rozdilove mwst“ a zde da do vykupu, jakoby do bazaru. A pri prodeji se uplatni spec.rezim a DPH se jiz nepripocte.
To se mi líbíTo se mi líbí
Samozřejmě, Vaše úvahy jsou logické a já s Vámi souhlasím. Vodítkem může být třeba i to, že nedají doklad… V každém případě nemám tolik zkušeností z tohoto segmentu, abych mohla vyvozovat zásadní závěry.
To se mi líbíTo se mi líbí
Firma typu s.r.o. si u podvojného účetnictví nemůže dovolit nevystavit fakturu nebo nedat doklad.
To se mi líbíTo se mi líbí
To je otázka nebo Vaše reakce na předchozí příspěvek, v němž diskutující Jirka v příspěvku konstatuje, že prodejci nedají daňový doklad s rozepsanou DPH?
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo a až si Babiš bude chtít koupit šperky pro tu svoji „krasavici“ tak to nakoupí v zahraníčí, že? Tohle je jen buzerace občanů, která hraničí s omezováním osobní svobody !
To se mi líbíTo se mi líbí
To je potřeba si uvědomit především u voleb – k volbám jít a vhodit správný lístek
To se mi líbíTo se mi líbí
Obsah kontrolního hlášení není určen žádným zákonem a též doufám, že žádný zákon nenutí nakupujícího, aby prodejci sděloval své osobní údaje při nákupu drahých kovů.
Co udělá finanční úřad, bude-li na kontrolním hlášení místo jména zákazníka (nepodnikatele) uvedeno „Zákazník si nepřál sdělit své osobní údaje“? Zajímavost je, že formulářové kontroly na EPO 2 považují jméno za nepovinné, ale dat. narození a bydliště za povinné…
Jaké páky má stát na doplnění údajů, pokud prodejce v KH poctivě přizná, že drahé kovy prodal? Jistě, může vyměřit pokutu, ale trpělivý a finančně zajištěný prodejce by měl u soudu uspět…
To se mi líbíTo se mi líbí
V zákoně 235/2004 Sb. o DPH v je uvedeno:
“ § 101d
Náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení
(1) V kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně.
(2) Kontrolní hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.“
Znamená to, že finanční správa správa může určovat, co a jak chce po poplatníkovi nezávisle na zákonodárcích. Jde o další důkaz toho, že zákon není dobře napsaný a státní správa má nebývale silnou pozici vůči poplatníkům.
Co udělá státní správa v případě, že budou údaje vyplněny způsobem, který uvádíte, nelze předjímat. A bohužel nelze předjímat ani rozhodnutí soudu. Podle zkušeností právníků s dlouholetou praxí nikdy nebyla v ČR taková právní nejistota jako v posledních letech letech, kdy soudy rozhodují mnohdy nejen nezávisle na zdravém lidském rozumu, ale i nezávisle na zákonech…
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to opravdu zmetek a možný bič na poplatníky… Zajímavý je i §101c:
Kontrolní hlášení za společnost podává určený společník, který podává daňové přiznání za společnost.
Může vůbec KH podat někdo, kdo není společníkem společnosti? Je takové podání platné?
OK, asi to není třeba řešit. Ještě pátrám, zda existuje nějaká povinnost sdělovat osobní údaje při nákupu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Může jej podat ten, kdo má platnou plnou moc – typicky třeba účetní. Proto se před účinností kontrolního hlášení kontrolovaly a přepracovávaly plné moci pro finanční úřad, aby podání byla platná (i tady bylo snadné přijít k pokutě).
Který předpis určuje existenci povinnosti sdělovat údaje při nákupu je otázkou. Může se jednat i o předpis nad rámec daňových.
To se mi líbíTo se mi líbí
Minulý týden jsem nakoupil zlato u renomovaného prodejce drahých kovů.
Ani ho nenapadlo se mne ptát na jméno.
Automaticky mi vytiskli klasickou A4 fakturu, kde je rozepsané úplně všechno. Jen v kolonce „odběratel“ je uvedeno „obecný zákazník“.
Čili asi tak.
Jen nevíme, zda to ten obchodník činí z neznalosti, nebo záměrně, protože ví, že jeho zákazníci upřednostňují diskrétnost. Jak vypadá jeho kontrolní hlášení, to nemám tušení. Jedná se však o akciovou společnost.
A k diskutujícímu „Petr“, že SRO si nemůže dovolit nevystavit doklad. Opravdu?
Všichni obchodníci zlato i vykupují. Netroufám si odhadnout, kolik procent obratu jim to dělá. Ale pokud k nim někdo do výkupu přinese unci zlata, oni ji odkoupí za hotové v ceně např. 28 tisíc za unci a víceméně obratem ji prodají někomu jinému (opět hotově) za 30 tisíc za unci a ani jeden doklad nezaevidují, tak co? Tak nic! Dva tisíce (krát počet opakování) si večer z pokladny odnese domů.
A pozor: když se podíváte na ty někde tady v diskusi výše uváděné odkazy na jednoho prodejce mincí a na jejich „alternativní“ prodej stříbrných mincí ve „speciálním režimu DPH“, tak podle mne nejde o nic jiného, než o prodej „použitého zboží“. Může to fungovat třeba tak, že majitel firmy vyšle manželku do Německa na nákup. Ona tam koupí 20 beden stříbrných mincí po 460Kč za jednu (nebo ještě levněji – množstevní sleva):
http://www.goldsilbershop.de/Silbermuenzen/1-Unze-Silber-Maple-Leaf.html
Pak přijede domů a dá to do manželovy firmy do výkupu. A ta jeho firma to jako použité zboží prodá ve speciálním režimu DPH za 530 korun/kus (70Kč na jedné minci, 700 tisíc! na těch 20 bednách). Obrat je zaručen, protože přeci nikdo, kdo to kupuje za své (a ne za firemní) peníze, nedá přednost nákupu po 600Kč za kus ve standardním DPH režimu:
https://www.silverum.cz/stribrna-mince-canadian-maple-leaf-1-oz-p-39.html
Na zvážení v takovém případě je, zda většinu zisku nechat manželce (vykoupit to od ní co nejdráže), nebo firmě, nebo (část) vůbec neevidovat. Vzhledem k tomu, že takto funguje více prodejců, tak se zřejmě lze setkat s různými kombinacemi těchto přístupů.
Koncoví odběratelé, neplátci DPH, jednoznačně dají přednost levnějšímu nákupu ve „speciálním režimu DPH“. Manželka ten nákup mohla (celý či z části) provést za hotové – velikost hotovostní transakce je sice omezena, ale i německý obchodník chce hlavně prodat a tak ochotně nákup rozepíše na více malých. Kolik procent z odběratelů zde v Česku také preferuje platbu v hotovosti, to je otázka. Odpověď ví jen ti obchodníci. Ale pokud chtějí (neříkám, že to dělají), nemusí zaevidovat zdaleka všechny nákupy a prodeje, protože minimálně část z nich je v hotovosti. Nakonec možná ani není nutné vše od manželky vykupovat do firmy a prodejce jen v případě některých prověřených stálých zákazníků zprostředkuje odprodej jim přímo od manželky.
Nakupuji stříbrné mince od jiného obchodníka a nikdy jsem po něm doklad nechtěl a on mi ho nikdy nenutil. Jestli po mém odchodu jde vše pečlivě zapsat, to netuším. Ale myslím, že má benevolence mi dává větší šanci při smlouvání o ceně, množstevní slevě.
Je to jako ve směnárně (zhusta ruské či arabské) – jejich ochota dát lepší kurz, než který je na tabuli, zjevně závisí na tom, zda zákazník chce na směnu doklad.
To se mi líbíTo se mi líbí
Každý občan i podnikatel přirozeně hledá pro něj nejlepší cestu, u cen zpravidla tu levnější variantu. Ve svém příspěvku jsem psala o tom, co je v zákoně (protože kontrolní hlášení je součástí zákona o DPH). Jak vypadá praxe a jak na zareaguje finanční správa, to teprve uvidíme – říká se tomu průzkum bojem.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vazena pani Mrazkova, jste si jista, ze vite, co pisete? Prectete si, prosim, A3 jeste jednou a prestante si plest pojmy. Toto hlaseni se tyka „vyrobcu“ investicniho zlata, kteri uplatnuji odpocet na vstupu, nikoliv beznych prodejcu investicniho zlata.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení, vydané MF dne 4.12.2015 uvádějí doslova:
„A.3. Uskutečněná plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato podle § 101c odst. 1
písm. c) bod 2
Vyplní plátce, který ve zvláštním režimu pro investiční zlato (§ 92) uskutečnil s místem plnění
v tuzemsku pro jiného plátce (nebo neplátce) dodání investičního zlata osvobozené od daně,
u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c).
– Plátce uvede za každé jednotlivé plnění: Identifikaci odběratele DIČ/VAT ID (kód
státu a kmenová část); pokud nemá odběratel DIČ (nebo tzv. „VAT ID“, resp. DIČ
DPH EU – v případě osoby registrované k dani v jiném členském státě), položka
zůstane prázdná (tj. např. fyzická osoba nepovinná k dani, nebo osoba povinná
k dani nemající tuzemské DIČ pro daňové účely nebo VAT ID) a v těchto případech
se pak dále uvádí údaj o jménu a příjmení nebo obchodním jménu, datu narození (ve
tvaru: DD.MM.RRRR, tj. 10-místná položka, u fyzické osoby nepovinné k dani) a
místo pobytu nebo sídlo příjemce plnění (do pole pro místo pobytu/sídlo se uvedou
údaje – za sebou oddělené čárkou: ulice a číslo popisné nebo číslo orientační, název
obce, PSČ, stát).
Pozn.: Pokud je vyplněna položka „Identifikace odběratele DIČ/VAT ID“, tak položky
týkající se „jména a příjmení/obchodního jména/, data narození a místa pobytu/sídla“
– se již nevyplňují. Naopak pokud není vyplněna položka „Identifikace odběratele
DIČ/VAT ID“ stávají se povinnými poli pro vyplnění: „jméno a příjmení/obchodní
jméno/, datum narození (u fyzické osoby nepovinné k dani) a místo pobytu/sídlo“.
– evidenční číslo daňového dokladu,
– datum uskutečnění osvobozeného plnění („DUP“) – ve tvaru DD.MM.RRRR, tj. 10-
místná položka,
– hodnotu osvobozeného plnění, kterou je povinen uvést na kumulativním řáádku 26
daňového přiznání k DPH.
Vyplňují se údaje z daňového dokladu – jeden řádek = jeden daňový doklad.
V případě vystavení souhrnného daňového dokladu (§ 31b), tj. dokladu za několik
samostatných plnění, které plátce uskuteční pro stejnou osobu, uvede plátce souhrnnou
hodnotu plnění z tohoto dokladu na jednom řádku kontrolního hlášení a do pole datum
uskutečnění osvobozeného plnění („DUP“) uvede poslední (kalendářní) datum uskutečnění uvedené na dokladu.“
V které části podle Vás zákonodárce zužuje povinnost na „výrobce“ investičního zlata? §92 zahrnuje i dodání investičního zlata v tuzemsku…
To se mi líbíTo se mi líbí
Vyplní plátce, který ve zvláštním režimu pro investiční zlato (§ 92) uskutečnil s místem plnění
v tuzemsku pro jiného plátce (nebo neplátce) dodání investičního zlata osvobozené od daně,
u „kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c).“
Take doporucuji si precist § 92 odst. 6 písm. b) a c) zakona o DPH.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jak i sám uvádíte ve své citaci z materiálů Ministerstva financí, plátce vyplní údaje při dodání investičního zlata i pro neplátce (OBČANA).
Potvrzujete tedy, že do kontrolního hlášení se občan dostane, i když s plátcovstvím DPH a karuselovými podvody nemá nic společného. A to je fakt, o kterém jsem psala.
Co je nebo není investiční zlato nebo který obchodník se zlatem má tuto povinnost plnit, na tomto faktu nic nemění.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, vyplni, ale clovek si muze vybrat, jestli nakoupi u normalniho obchodnika nebo „vyrobce, ktery uplatnil odpocet pri nakupu nejakeho polotovaru ze zlata“ jde prave o to, aby nebylo s timto odpoctem manipulovano a investicni zlato se skutecne vyrobilo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Investiční zlato není jen výrobek z polotovaru ze zlata. A podstatná je skutečnost, že se kontrolního hlášení dostává občan.
To se mi líbíTo se mi líbí
Delate si srandu? No nic, tohle je boj s vetrnymi mlyny. Nemela by jste psat o necem, cemu absolutne nerozumite!
To se mi líbíTo se mi líbí
Můj příspěvek upozorňoval na skutečnost, že kontrolní hlášení se vztahuje i na prosté občany, kteří s DPH nemají nic společného. To pokládám za velmi nebezpečné.
Výběr subjektu, u kterého nakoupím, je pak opravdu marginálie.
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky tomu vašemu daňově kontrolnímu škádlení jsem si přečetl příslušné pasáže ZDPH a už konečně vím, který zákon nařizuje zjišťovat jméno kupujícího – fyzické osoby při prodeji investičního zlata… Díky. Ovšem ZDPH už nenařizuje fyzickým osobám své jméno sdělovat, takže ti, co ho sdělit nechtějí, nakonec nakoupí na steném místě, jen na dokladu bude uveden jiný dodavatel, který už tuto povinnost nemá…
To je tristní… Vše jen potvrzuje zbytečnou nabobtnalost a zaplevelenost našich zákonů a zaplevelenost ministerstev zbytečnými úředníky, kteří zákony vytvářejí. Do řetězu stačí vložit jeden článek a po fyzických osobách už tyto údaje nikdo chtít nemusí. To fakt musel vymyslet nějaký vdělanec, kterého my všichni platíme.
A podobné nesmysly v zákonech najdeme i jinde, např. dotace na zelenou energii nemohou dostat firmy s anonymními vlastníky. To zní dobře, pokud by neplatila výjimka pro ty, co provozují zemědělskou výrobu… Kolik asi nových zemědělských výrobců tu za poslední rok vzniklo? Atd. atd.
Nebo další příklad zbytečnosti úředníků: Sobotka hlásá, jak změnou jakéhosi zákona zatne tipec zastavárnám… Myslíte, že nějaká zastavárna ještě na smlouvy dnes píše, že jde o zástavu?
To se mi líbíTo se mi líbí
Kontrolní hlášení je součástí zákona o DPH.
A tady zmiňuji jen jedno ze skrytých nebezpečí nových předpisů a nařízení této vlády. Čím víc zákonů tato vláda produkuje, tím jsou horší.
Jestli je jejich cílem zablokovat ekonomiku nebo je to pouze důsledek neschopnosti jejich autorů, se můžeme jen domýšlet.
Těžko říci, co je horší.
To se mi líbíTo se mi líbí